Home

Hrušovanské setkání přátel koní a hudby

2001


 
 

     Chladné ráno prvního dne měsíce Září, kdesi na divokém západě…

     Kovboj, ležící v prachu před saloonem, na místě, kam jej po půlnoci poslala pěst místního rváče, celý rozlámaný a ztuhlý ranním chladem, v polospánku zbystřil sluch. V poryvech studeného větru k němu doléhá tlumený dusot kopyt a ržání koní, odrážející se ozvěnou od stěn okolních hor. Je jasné, že údolím spěchá k městu početná skupina jezdců, skupina čítající několik desítek zvířat… Kovboji přeběhl mráz po zádech – tak početná skupina je v širokém okolí jen jedna! Než stačil domyslet, městskou branou již vjíždí na zpěněném koni Olda Hušek, následovaný celou svou bandou kovbojů z Ranče u věčných lovišť...

     Takhle nějak, s trochou nadsázky, začal 1.9.2001 v Hrušovanech nad Jevišovkou 1. hrušovanský den přátel koní a hudby, svátek všech kovbojů a milovníků dobré muziky. I přes nepřízeň počasí byl celodenní program zahájen kovboji z litobratřického Ranče u věčných lovišť, kteří po celé dopoledne a po přestávce i část odpoledne bavili diváky svými jízdami zručnosti a soutěžními ukázkami westernového ježdění.

     Přestávku mezi jezdeckou částí programu a vystoupením hudebních skupin měla vyplnit beseda s olympionikem Petrem Málkem, který naši republiku úspešně reprezentoval na několika olympiádách, avšak neplánovaná kolize termínů bohužel nedovolila tuto besedu uskutečnit. Snad nám Petr příjde povyprávět o svých střeleckých zážitcích příště… Soutěž Hledání jehly v kupce sena ovšem proběhla, zejména ke spokojenosti paní, která se mezi desítkou svých soupeřů dokázala prosadit a po usilovném a urputném hledání jehlu v kupce našla. Z výhry - basy piv – se spolu s ní těšil i její manžel, ale zdálo se mi, že se tak nějak těší víc… :-)

     Po předání ceny přišla na řadu hrůzostrašná podívaná na pana Brzáka z Hodonína, který si s ledovým klidem do hrdla vsoukal šedesáticentimetrový meč, a ani přitom nemrkl. Aby taky ano, vždyť je držitelem dvou rekordů v polykání mečů do 60 cm. A že umí, dokázal v průběhu dne ještě dvakrát a to s takovou lehkostí, že mne až přesvědčil, že je to ta nejjednoduší činnost pod sluncem.

     Skupina Modrá pečeť z Dolních Bojanovic zahájila hudební část dne, a to příjemnou a pohodovou bluegrassovou muzikou. Příjemným zpestřením v barokním stylu byla skupina z Velkých Pavlovic, jejíž název Musica Animae dával tušit, jakou hudbu budou hrát a jakým jazykem zpívat. Břeclavská kapela Yantar pak na svém prvním společném vystoupení s fortelem představila svou vlastní folkovou tvorbu. Zvukař Eda Blažek, který se po celý den staral o kvalitu zvuku, pak nastavil zvuk a hlasy další skupiny, a jsem měl možnost vidět a slyšet sdružení F.Q.S. z Brna, nejpohodovější kapelu dne, jejíž vystoupení mně zaujalo a potěšilo nejvíc. Podle pořadí měla kapela Mezitim z Brna hrát již před kapelou F.Q.S., ale až do konce dne o sobě nedala vědět, takže nakonec nevystoupila. Takže z hlediska pořadatelů druhá rána do programu, ale co se dá dělat, nejsme vševědoucí a život si někdy dělá, co ho napadne. Slunovrat z Břeclavi pak naštěstí vystoupil podle plánu, a dokonce svým názvem přivolal zapadající sluníčko, které po celou dobu jeho hraní zalévalo svými paprsky pódium. To ale byly sluneční paprsky poslední, po polknutí několika mečů panem Brzákem program pokračoval již téměř večerním vystoupením skupiny Corral z Blanska. Co skladba, to hit, proto se divákům snad líbila nejvíc. Svým potleskem si vynutili i přídavek, ke kterému se Corral nenechal dlouho nutit. Také mimo program vystoupivší Michal Tučný, nebo spíše Pavel Kuda z Brna, jemu podobný vzhledem i stylem, sklízel se svou kytarou potlesk písničku za písničkou.

     A tak se pomalu přiblížil okamžik slosování nejhodnotnějších cen tomboly, jejíž losy bylo možno v průběhu dne zakoupit. Šťastný výherce si jistě rád doma vzpomene, že radiomagnetofon, který poslouchá, vyhrál právě na 1. hrušovanském dni přátel koní a hudby… Který právě slosováním tomboly ukončil svůj program. Volná zábava sice v programu také byla, ale skutečně nepříznivé počasí donutilo většinu návštěvníků nejen opustit areál vznikajícího westernového městečka a uchýlit se s volnou zábavou do blízkého Western clubu, ale i vypustit poslední soutěž dne – jamaica dance.

     Avšak v průběhu celého dne bylo vidět, že správného kovboje a milovníka hudby ani ošklivé počasí nedonutí zůstat doma. A že přišli nejen milovníci hudby a koní, ale i umění, to bylo vidět na návštěvnosti výstavy obrazů akademického malíře Antonína Stojáka z Klentnice, který vystavil své obrazy s koňskou tematikou, i u galerie fotografií z dob americké války severu proti jihu. Ani děti nepřišly zkrátka, protože snad všechny využily možnost prohlédnout si pštrosa a povozit se na koni či poníkovi, nebo si zasoutěžit třeba v hodu podkovou na cíl.

     Zájem dětí i dospělých pořadatele přesvědčil, že lidí, kteří chtějí žít trošku jiný život, než jaký je moderní doba nutí žít, je stále mnoho a snad jich bude i přibývat. Právě pro ně se pokusí příští rok uspořádat nejen 2. hrušovanský den přátel koní a hudby, ale i jiné akce ve westernovém stylu. Záleží ovšem i na zájmu sponzorů, bez jejichž podpory by se neuskutečnil ani ten 1. ročník, proto i k nim putuje velký dík a naděje, že příští rok zůstanou dobré myšlence věrni.

      Jen zvířený prach, pomalu sedající na kaktusy, a chřestýši prchající do hloubi savany dávají tušit, že tudy projela tlupa desperátů… Neodjíždějí však na věky, oni se vrátí…

      Za pořadatele 1. Hrušovanského dne přátel koní a hudby děkuje všem, kteří v jeho uspořádání měli prsty,

 

Rudolf Staněk ml.

 

Několik fotografií k nahlédnutí:

 

Krásné koňačkyŠéf koňáků Olda HušekPolykač mečů v akciSlunovratHledání jehly v kupce sena

Zvukař zvučí...Skupina Modrá pečeťSkupina F.Q.S.